Přezouvání pneu: Jak na to snadno a rychle svépomocí

Blíží se podzim nebo jaro a vy už zase s obavami vyhlížíte dlouhé fronty před místním servisem? Výměna kol dvakrát do roka může být pro někoho frustrující povinností, pro jiného naopak příjemným rituálem, při kterém si zkontroluje stav svého vozu zblízka. Ať už patříte do jakékoliv skupiny, skutečností zůstává, že pokud víte, přezouvání pneu jak na to, můžete ušetřit nemalé peníze a především svůj drahocenný čas.

Tento obsáhlý a detailní průvodce vás krok za krokem provede celým procesem. Dozvíte se nejen to, jak bezpečně zvednout automobil a povolit i ten nejvíce zarezivělý šroub, ale také jak se postarat o to, aby vaše jízda po výměně byla absolutně bezpečná. Než se do toho pustíme, pojďme si vyjasnit základní pojmy, ve kterých řidiči občas chybují.

Obsah

Rozdíl mezi výměnou celých kol a přezouváním pneumatik

Velmi často slýcháme, že si řidiči chtějí doma sami „přezout pneumatiky“, ale ve skutečnosti mají na mysli výměnu celých kol. Jaký je v tom rozdíl? Zásadní.

Zatímco výměna celých kol znamená, že máte k dispozici druhou sadu disků, na kterých jsou již zkompletované a vyvážené pneumatiky (ať už jde o zimní pneumatiky nebo letní pneumatiky), přezouvání samotných gum z jednoho ráfku na druhý obvykle vyžaduje profesionální pneuservis. K sejmutí pláště z disku je totiž potřeba speciální montážní stroj zvaný zouvačka. Dále je nezbytně nutné po každém nasazení nové gumy na ráfek provést precizní vyvážení kol na vyvažovačce, jinak vám při vyšších rychlostech bude nepříjemně vibrovat volant, a v extrémních případech byste mohli poškodit i ložiska kol či prvky zavěšení.

Pokud se zajímáte o specifické druhy plášťů z hlediska jejich vnitřní struktury a konstrukce, může vás také překvapit, co je diagonální pneu a jaké má výhody a použití. Přestože u moderních osobních automobilů naprosto dominuje radiální konstrukce díky své lepší stabilitě ve vyšších rychlostech, u zemědělské, lesní či těžké techniky mají diagonální pláště kvůli extrémní odolnosti bočnic své nezastupitelné místo.

Zpět k našemu tématu: V tomto článku se budeme věnovat výměně kompletních sad kol na vozidle. Je to proces, který při dodržení správných postupů bez potíží zvládne každý zručný řidič či řidička přímo doma v garáži nebo na příjezdové cestě.

Co všechno budete k výměně kol potřebovat?

Abyste se u výměny nenatrápili a předešli zbytečnému zdržování nebo dokonce nebezpečným situacím, musíte mít připravené odpovídající vybavení. Kvalitní nářadí je základem každé úspěšné práce na autě.

Kvalitní zvedák (hever): Koupě bytelného hydraulického pojízdného zvedáku, často nazývaného „krokodýl“, se vám rozhodně vyplatí. Nouzový zvedák z výbavy vozidla slouží skutečně jen pro krizové situace na cestě, například při defektu. Je velmi nestabilní a častá práce s ním je riskantní a zdlouhavá. Mějte v garáži poctivý hever, se kterým je práce radost.
Křížový klíč nebo teleskopický klíč: Křížový klíč poskytuje díky dvěma ramenům možnost vyvinout větší sílu na povolení přilehlých šroubů bez jejich stržení. Teleskopický klíč, který prodlouží páku, je vynikající na ty „zakousnuté“ šrouby, které odmítají povolit.
Momentový klíč: Naprosto nepostradatelný nástroj pro bezpečné dotažení. O něm si řekneme mnohem více v samostatné kapitole.
Ocelový kartáč a měděná pasta: Tyto dvě věci vám zajistí, že dosedací plocha náboje bude čistá, a kolo příště půjde bez problémů sundat. Měděnou pastu nebo keramický sprej nanášíme pouze na středové vedení (centrážní kroužek), nikdy ne na samotné závity šroubů či matic – to by vedlo k narušení utahovacího momentu!
Křída nebo voskovka na pneumatiky: Pro správné označení sundaných kol, abyste na jaře či na podzim věděli, kam které kolo patřilo.
Pracovní rukavice: Ochrání vaše ruce před hrubou špínou z brzdových destiček a případným poraněním.

Bezpečnost na prvním místě: Jak auto správně připravit

Bezpečnost při zvedání více než tunového kolosu by pro vás měla být vždy naprostou prioritou. Auto vždy zaparkujte na rovném a zpevněném povrchu. Garáž, betonový nájezd nebo asfaltová silnice jsou ideální. Zvedání auta na šikmém svahu nebo na měkkém podkladu, jako je hlína, písek nebo trávník, je extrémně nebezpečné. Zvedák se může velmi rychle a nečekaně propadnout, nebo může auto ze zvedáku jednoduše sjet dolů.

Před začátkem zvedání pevně zatáhněte ruční brzdu a u manuální převodovky zařaďte první rychlostní stupeň, popřípadě zpátečku. U vozidel s automatickou převodovkou přesuňte volič do polohy P (Parking). Pro maximální jistotu je vhodné zajistit protilehlé kolo (pokud zvedáte přední levé, tak zadní pravé) bezpečnostním klínem nebo těžkým špalkem dřeva, aby auto necouvlo.

Při umísťování zvedáku na podvozek buďte nanejvýš opatrní. Každý vůz má výrobcem stanovené zesílené body, o které je možné vozidlo zvedat. Většinou se nacházejí na spodní hraně prahu těsně za předním a těsně před zadním kolem. Tyto body bývají zřetelně označeny vylisovaným trojúhelníkem, šipkou nebo zářezy přímo na lemu prahu. Pokud si nejste jisti, vždy nahlédněte do uživatelské příručky vašeho vozidla. Zvedání za běžnou podlahu může způsobit nepříjemné promáčkliny a trvalé poškození karoserie.

Postup výměny kol krok za krokem

Když už máte automobil bezpečně zajištěný a nachystané všechno nářadí, můžete se s chutí pustit do samotné výměny. Doporučujeme následující systematický postup, abyste ušetřili čas i energii.

Povolení šroubů na zemi: Ještě než uvedete auto do vzduchu, mírně povolte šrouby (přibližně o polovinu až jednu otáčku) na kole, které právě jdete měnit. Pokud zapomenete a pokusíte se povolit šrouby na kole zvednutém ve vzduchu, hnané kolo se vám bude zkrátka protáčet, zatímco to nehnané nepovolíte bez nebezpečného kymácení s celým vozem.
Zvednutí vozidla: Ujistěte se, že máte hever správně umístěn a začněte auto pomalu zvedat. Auto zvedněte jen tak vysoko, aby pneumatika ztratila kontakt s vozovkou a pod kolo se vešla s mírnou rezervou ruka. Mějte na paměti, že plně nahuštěná nová pneumatika bude o něco málo vyšší než ta sjetá nebo podhuštěná, proto zvedněte vůz o 2 až 3 centimetry výše.
Demontáž starého kola: Vyšroubujte zbyté povolené šrouby nebo matice. Ideální je vždy odšroubovávat spodní šrouby jako první a ten úplně nejvyšší ponechat jako poslední, na kterém kolo stále bezpečně visí. Poté kolo pevně uchopte oběma rukama, vyndejte poslední šroub a kolo opatrně sejměte.
Příprava před nasazením: Nyní nastává fáze, kterou většina neprofesionálů ignoruje. Uchopte ocelový kartáč a velice pečlivě vyčistěte dosedací plochu náboje kola (ten středový kruh s otvory pro šrouby). Na zrezivělý nebo silně znečištěný náboj by kolo nikdy nemělo dosedat. Jakákoliv nečistota způsobí, že ráfek nepolehne rovně a během jízdy se mohou objevit vibrace. Lehce stříkněte nebo natřete středovou přírubu měděnou pastou.
Nasazení nového kola: Nasaďte nové kolo. Dejte pozor na správný směr rotace (pokud máte směrové pneumatiky, na boku je šipka s nápisem „Rotation“). Zvláštní pozornost věnujte také šroubům. Plechové disky obvykle vyžadují šrouby s kulovou dosedací plochou, zatímco u litých disků se velmi často používají šrouby s plochou kónickou. Použití nesprávných šroubů dříve či později povede ke zničení disku. Pokud jste se nedávno rozhodli přejít z plechových disků na litá kola z estetických důvodů a namontovali jste neoriginální disky jiných rozměrů, zkontrolujte, zda nezapomínáte na legislativní náležitosti. Vše podstatné o tomto procesu najdete v našem článku: zápis ALU kol do TP: Kompletní návod pro motoristy.
Základní utažení do kříže: Našroubujte všechny šrouby ručně co nejvíce, a následně je křížovým klíčem lehce dotáhněte. Klíčové slovo zde zní „do kříže“ nebo do tvaru hvězdice. Vždy dotahujte protilehlé šrouby, nikdy ne ty hned vedle sebe. Tím si zajistíte, že se ráfek přesně usadí a vystředí.
Spuštění a dotažení na moment: Plynule a opatrně spusťte zvedák, aby auto stálo opět na zemi celou svou vahou. Nyní přichází na řadu přesné dotažení, na které potřebujete speciální nástroj.

Jak správně použít momentový klíč a proč je důležitý

Naprostá většina domácích kutilů se spoléhá na svoji vlastní sílu a utahují kola „na krev“. Často dokonce tak, že se na konec klíče postaví celou svou vahou. To je ovšem zásadní a nebezpečná chyba. Tímto agresivním způsobem můžete nenávratně poškodit, nebo rovnou strhnout závit v náboji kola, případně vytáhnout samotný šroub. Takové poškození pak vyústí v nutnost vyměnit celý náboj. Příliš silné utažení také může způsobit mikroskopické deformace dosedací plochy nebo dokonce brzdového kotouče, což povede k pulzování pedálu při brzdění.

Právě pro tyto situace byl stvořen momentový klíč. Na jeho stupnici si nastavíte přesný utahovací moment, který předepisuje výrobce pro konkrétní model vozidla. U drtivé většiny osobních automobilů se tento parametr pohybuje mezi 110 a 140 Newtonmetry (Nm). Když klíč dosáhne nastavené síly, zřetelně „cvakne“, čímž dává jasný signál, že dál už utahovat nesmíte. Získáte tak 100% jistotu, že šrouby jsou uchyceny dostatečně pevně a nehrozí jejich povolení, ale zároveň netrpí přetažením materiálu.

Jste-li nadšení řidiči a potrpíte si na rychlou, ale bezpečnou jízdu, kde přesné utažení hraje vliv i na jízdní projev vozidla, je pro vás výbava výkonnými plášti základem. Rádi bychom vám v této souvislosti doporučili náš článek shrnující test sportovních pneumatik: které jsou nejlepší. Tyto vysoce výkonné modely dokáží přenést neuvěřitelné množství adheze, avšak bez správně a přesně dotažených kol na správný moment byste jejich kvality nikdy neocenili v plné šíři.

Důležité upozornění na závěr této kapitoly: I přes veškerou péči byste po zhruba 50 až 100 kilometrech jízdy s nově nasazenými koly měli všechny šrouby momentovým klíčem překontrolovat a případně dotáhnout. Během prvních kilometrů si kolo „sedá“ na náboj a může dojít k jemnému uvolnění.

Nezapomeňte na TPMS a správný tlak v pneumatikách

Nasazením kola vaše povinnosti zdaleka nekončí. U novějších vozů vyrobených po roce 2014 narazíte na systém monitorování tlaku (zkráceně TPMS systém). Po nasazení jiné sady kol je mnohdy nezbytné tento systém takzvaně resetovat přes palubní počítač, popřípadě infotainment vozidla. Zatímco nepřímý TPMS systém si pouze přes senzory ABS (zkoumá otáčky kola) kalibruje nový obvod pláště, ten přímý potřebuje občas pomoci s načtením nových senzorů umístěných přímo ve ventilcích uvnitř pneumatik. Pokud byste reset ignorovali, na palubní desce vám brzy začne svítit oranžová kontrolka podhuštění.

Když už jsme u tlaku – nikdy nezapomeňte zkontrolovat reálný tlak v pneumatikách. Kola uskladněná půl roku v garáži přes sezónu vždy nějaký ten tlak přirozenou cestou přes mikropóry a ventilek ztratí. Jízda na nesprávně nahuštěných gumách zhoršuje brzdnou dráhu, zvyšuje spotřebu paliva a nerovnoměrně opotřebovává samotnou gumu. A protože na manometry na veřejných benzinových pumpách mnohdy není příliš spolehnutí, doporučujeme si vybavit domácnost vlastním zařízením. Pokud nevíte, po kterém typu sáhnout, přečtěte si náš článek: přesný měřič tlaku pneu: Jak vybrat pro co nejspolehlivější hodnoty.

Spolu s tlakem prověřte ještě jednu klíčovou hodnotu: celkovou hloubku dezénu. I ta nejlepší guma nedokáže efektivně odvádět vodu či sněhovou břečku, pokud nemá odpovídající vzorek. Pro zimní pneumatiky je v České republice stanovena minimální zákonná hloubka 4 mm (pokud mají vyraženo označení M+S, případně symbol sněhové vločky v hoře), zatímco pro letní pneumatiky je to 1,6 mm. Odborníci i autokluby však apelují, aby se letní gumy měnily při hodnotě kolem 3 mm – pod touto hranicí už prudce roste riziko nebezpečného aquaplaningu. Pokud zjistíte, že je dezén sjetý křivě (více na kraji, nebo uprostřed, či jsou obroušené hrany), pravděpodobně má vaše auto problém – obvykle za to může špatná geometrie kol a s ní spojená návštěva servisu je v tomto případě nezbytná.

Jak uskladnit pneumatiky do další sezóny

Máte hotovo, ruce i záda vás možná lehce bolí, ale ten skvělý pocit z dobře odvedené vlastní práce za to stojí. Co však s těmi špinavými koly z minulé sezóny? Aby vám guma přes zimu či léto nesterřela a neznehodnotila se, musíte je správně uskladnit.

Prvním krokem je důkladné omytí. Kolo vystříkejte vysokotlakým čističem, odstraňte prach z brzd, posypovou sůl a případné chemikálie, které auto nasbíralo z cest. Vyšťourejte menší kamínky uvízlé hluboko v drážkách dezénu, mohou totiž poškozovat lamelové bloky. Po pečlivém umytí je nutné nechat sadu naprosto vyschnout.

Předtím než je uklidíte, nezapomeňte každou pneumatiku pečlivě označit křídou, abyste přesně věděli, kde se na autě nacházela. Běžně se využívají zkratky jako LP (levé přední), PZ (pravé zadní) atd. Tento systém vám dovolí v další sezóně promysleně kola rotovat (přehodit přední na zadní a naopak na stejné straně vozu), čímž zajistíte, že obě nápravy budou opotřebovávány rovnoměrně, protože přední hnaná náprava dostává z logiky věci více zabrat.

Co se týká samotného skladování obutých kol (tedy pneumatika včetně ráfku), existují dvě hlavní pravidla. Nikdy je neskladujte postavené běhounem na podlaze, mohly by zploštit a ztratit svůj dokonale kulatý tvar. Ideální je celá kola buď zavěsit za středový otvor disku na speciální háky na zeď, nebo je položit na sebe „do komínku“ na k tomu určený stojan, případně alespoň na karton. Místnost, kde kola odpočívají, by měla být tmavá, suchá a pokud možno s co nejmenšími výkyvy teplot – ideálně chladný sklep nebo dobře izolovaná garáž. Přímé sluneční UV záření je úhlavním nepřítelem jakékoliv gumárenské směsi a způsobuje její nevratné tvrdnutí a popraskání.

Tímto způsobem jste úspěšně zakončili celý koloběh přezouvání z pohodlí vašeho domova. Při pravidelném opakování získáte grif a příště vám celá operace nezabere déle než necelou hodinu. Šťastnou a bezpečnou cestu!