Měření velikosti alu kol: Jak na to správně krok za krokem

Když přijde čas na pořízení nové sady obutí, údržbu vozu před sezónou, nebo se jen poohlížíte po atraktivnějších discích, stává se znalost přesných rozměrů naprostou nezbytností. Mnoho řidičů vůbec netuší, co znamenají ty zmatečné zkratky vyražené na vnitřní straně paprsků kola. A v případě, že se ražba poškodí či zkoroduje vlivem zimní soli, nezbývá než se pustit do poctivého ručního zjišťování hodnot. V tomto uceleném průvodci se podrobně podíváme na měření velikosti alu kol, jak na to správně a ukážeme si srozumitelné postupy. Díky nim si s metrem a posuvným měřítkem zvládne přesně změřit disky každý motorista přímo u sebe v garáži či na příjezdové cestě.

Ať už kupujete nová alu kola přes inzerát, nebo naopak prodáváte ta svá stará, precizní přesnost je alfou a omegou úspěchu. Nesprávně změřená a posléze zakoupená kola mohou totiž dřít o tlumiče či brzdové třmeny, nebezpečně trčet z blatníků mimo legislativní rámec, nebo je na auto v horším případě dokonce vůbec nedokážete fyzicky upevnit. Pojďme si tedy rozebrat anatomii disku do těch nejmenších detailů.

Obsah

Základní parametry: Co všechno se na alu kolech měří

Pro bezproblémové spárování jakéhokoliv litého kola s vaším vozidlem existuje přesně daný soubor konkrétních fyzikálních a konstrukčních rozměrů, které zkrátka musíte zohlednit. Výběr kola totiž není ani zdaleka pouze o jeho líbivém designu nebo barvě. Každý ráfek musí především bezpečně přenášet obrovskou sílu motoru, zvládat prudký brzdný účinek a držet celou nemalou hmotnost karoserie automobilu i při ostrých průjezdech v zatáčkách.

Mezi onu klíčovou pětici hlavních rozměrů patří:

Šířka ráfku: Určuje, jak široká pneumatika na něj půjde bezpečně nazout a nakolik bude bočnice gumy napnutá.
Průměr v palcích: Jasně udává, o jak velký ráfek se jedná (nejčastěji např. 15″, 16″, 17″, 19″). Odvíjí se od něj průměr samotné pneumatiky.
Rozteč šroubů (PCD): Průměr skryté kružnice procházející středy upevňovacích děr ráfku. Pokud se netrefíte, šrouby zkrátka neprostrčíte.
Zális ET: Velmi důležitá hodnota, která stanovuje, nakolik bude kolo „utopené“ hluboko v podběhu či nakolik bude vysunuté směrem ven k vnějšímu lemu blatníku.
Středová díra (CB): Hlavní centrální otvor v naprostém středu disku, kterým se ráfek usazuje a přesně centruje na náboj vozu. Zamezuje se tím nežádoucím vibracím volantu.

Při nákupu disků, obzvláště na internetu nebo z druhé ruky přes inzertní portály, vždy tyto přesné parametry od prodejce vyžadujte. Nezapomínejte však dbát na osobní bezpečnost a dávat si velký pozor, od koho a jakou značku vlastně nakupujete. Na trhu bohužel figuruje nespočet velmi levných padělků a čínských napodobenin, u kterých nebyla dodržena pevnost slitiny. Pokud se chcete vyhnout fatálním rizikům s praskajícím materiálem za jízdy či bortícími se paprsky na výmolech, měli byste vědět, jak bezpečně odhalit kopie alu kol a proč se jakýmkoliv neoriginálním a nehomologovaným diskům širokým obloukem vyhnout.

Kde najít rozměry bez fyzického měření (disky a TP)

Dříve než sáhnete do boxu na nářadí, umažete se od prachu a začnete sčítat milimetry, pokuste se raději najít papírové štítky a tovární ražby. Tím si totiž dokážete ušetřit hromadu času i případné omyly z vlastního měření. Zcela přesné, oficiálně schválené a z pohledu pojišťovny bezpečné rozměry, které na svůj vůz smíte legálně namontovat a jezdit s nimi na STK, jasně definuje váš velký technický průkaz (či jeho elektronický ekvivalent). Dozvíte se v něm do puntíku všechny schválené alternativy pneumatik a k nim vhodných rozměrů disků pro zimu i pro léto.

U samotných kol pak hledejte zmiňovanou ražbu na vnitřní (odvrácené) straně ráfku. Často bývá nenápadně umístěna na zadní části některého z paprsků nebo bezprostředně v kruzích u otvoru pro náboj. Může vypadat třeba přesně takto: 8.5J x 18 H2 ET45 5×112. Co tyto podivné znaky znamenají v překladu?

8.5 = Označuje celkovou šířku ráfku v palcích (8,5 palce).
J = Určuje tvar a výšku profilu okraje ráfku (písmeno „J“ je absolutní standard pro drtivou většinu osobních aut).
18 = Udává celkový průměr kola, samozřejmě v palcích.
H2 = Informace o profilu zamezujícím sklouznutí pneumatiky při ostré jízdě (tzv. oboustranný hump – výstupek na okraji).
ET45 = Zális ráfku činí přesně 45 milimetrů.
5×112 = Kolo na náboji udrží celkem 5 šroubů rozmístěných na kružnici o velikosti 112 milimetrů.

Aktivní kontrola těchto údajů je bezprostředně stěžejní i ve chvíli, kdy přezouváte svůj automobil a rozhodujete se pro nové gumy. Zároveň je vysoce moudré a doporučované pečlivě zkontrolovat stáří pneumatik, které na nový, blyštivý disk plánujete natáhnout a vyrazit s nimi na silnice. S přesnou identifikací věku směsi vám zaručeně pomůže náš praktický návod, jak poznat na pneumatice rok výroby výhradně za pomoci jednoduchého přečtení vylisovaného DOT kódu. Pokud vaše staré pláště již nevyhnutelně dosluhují a sháníte momentálně nějakou velmi ekonomickou, leč ověřenou variantu na nevyzpytatelnou zimu, detailně si prohlédněte, jak ve skutečných testech dopadla a obstála zimní pneu Kormoran z koncernu Michelin.

Jak správně změřit rozteč šroubů (PCD)

Dostáváme se k samotnému fyzickému úkonu. Rozteč šroubů je pro bezchybné nasazení jakéhokoliv disku parametrem naprosto ultimátním. Na trhu se odborně značí anglickým termínem Pitch Circle Diameter, z čehož vznikla univerzální zkratka PCD. Představuje v podstatě průměr zcela pomyslné kružnice, na jejímž přesném obvodu leží a obíhají středy všech kotevních šroubových děr. Hodnota bývá téměř vždy uváděna společně s jasným počtem děr (např. obligátních 5×112 pro koncern VW, 5×120 pro vozy BMW atd.).

Jak tuto hodnotu reálně a hlavně správně změřit bez chyb? Velmi záleží na finálním počtu děr v disku:

Čtyřděrová, šestiděrová a osmiděrová kola (např. 4×100, 6×139,7): Měření sudého počtu děr je poměrně jednoduché a naprosto intuitivní pro každého laika. Vezměte si na pomoc běžné školní pravítko, svinovací metr či přesnější posuvné měřítko a změřte přesnou vzdálenost přímo od středu jedné díry rovnou křížem přes hlavní střed disku, až do samotného středu na druhé straně ležící (protilehlé) díry. Celková zjištěná délka naměřená v milimetrech se přesně rovná vaší rozteči.
Pětiděrová kola (např. 5×112, 5×114,3, 5×108): Tady ovšem drtivá spousta motoristů hrubě chybuje! Pětiděrové uspořádání totiž znamená, že otvory neleží přímo naproti sobě v jedné ose! Ke zjištění PCD tak musíte použít odlišnou logiku. Změřte vzdálenost od pomyslného středu první vybrané díry rovnou po vzdálenější okraj (vnější vnitřní hranu stěny) druhé díry, která leží v protilehlém oblouku (tedy ob jednu díru vedle). Pokud máte rádi matematiku a kalkulačku, alternativně jen změřte krátký rozestup středů pouhých dvou bezprostředně sousedících otvorů a zjištěný výsledek jednoduše pronásobte stálým matematickým koeficientem 1,7012. Výsledek vám odhalí přesné PCD vašeho kola.

Kromě zmiňované rozteče rozhodně neopomíjejte ještě jeden vizuálně velmi titěrný, avšak funkčně naprosto kritický detail: zjistěte si s baterkou v ruce, jaká je zevnitř lůžka otvoru vyfrézovaná takzvaná dosedací plocha. Ta totiž bývá v drtivém základu tvarována buď do podoby kužele, nebo kuličky. Použití například kuželových šroubů do kulových sedel je vyloženě nebezpečný konstrukční hazard s nečekaným uvolněním či ztrátou celého kola za jízdy po dálnici.

Měření průměru a šířky ráfku v palcích

Dalším velmi častým a zbytečným kamenem úrazu u amatérských samo-domo metod s metrem je klasické měření šířky a průměru disku obutého s pneumatikou, anebo ještě hůře, počítání naprostých fyzických okrajů (tedy hliníkových designových límců, za které ho chytáte do ruky). Mějte do konce života na paměti jedno tvrdé průmyslové pravidlo: šířka ráfku i jeho celkový průměr v palcích se u alu kol měří vždy a striktně zevnitř na vnitřních dosedacích plochách, o které se zevnitř reálně opírají pryžové patky nahuštěné a namontované pneumatiky. Rozhodně a za žádných okolností nikdy neměřte celkovou vnější vzdálenost od jednoho kraje hliníku až ke druhému kraji, dostali byste vždy mnohem větší nesmyslná čísla.

Abyste změřili onen kýžený průměr (diameter) ráfku doma, musíte k tomu účelu disk nejprve svléknout v pneuservisu z pneumatiky. Poté změřte pevným svinovacím metrem vnitřní vzdálenost – přesně od lože patky jedné strany k protilehlému spodnímu loži patky, napříč přes celý otevřený střed disku. Tuto zjištěnou vzdálenost dostanete v kontinentálních centimetrech (či milimetrech). Jelikož však automobilový kolařský svět už od svého zrodu využívá k měření tradiční imperiální jednotky, musíte zjištěné centimetry vydělit pevně daným číslem 2,54 (protože 1 palec se přesně rovná 2,54 cm). Takže pokud naměříte vzdálenost mezi patkovými loži úctyhodných 43,18 centimetrů, jedná se ve vašem případě o ráfek s populárním průměrem celých 17 palců (výpočet 43,18 / 2,54 = 17).

Naprosto identickým způsobem můžete s klidem aplikovat převod také u celkové šířky. Šířku vždy měříte jako nejkratší úsečku mezi dvěma postranními svislými stěnami ráfku, které pevně svírají patku gumy.

Zális (ET) a středová díra: Jak je zjistit?

Záhadný zális ET (z německého slůvka Einpresstiefe) určuje kritickou vzdálenost mezi podélnou rovinou souměrnosti samotného kola (tedy jeho přesným pomyslným geometrickým středem rozpočítaným v jeho šířce) a tvrdou rovinou náboje vozu (tedy montážní ocelovou plochou, kterou vámi koupený disk celoplošně dosedá na otáčející se brzdový kotouč či buben vozidla).

Když absolutně neznáte vaše ET a vyražená ražba kdesi na disku není čitelná z důvodu letité koroze nebo znečištění brzdovým prachem, můžete si ho s trochou trpělivosti vypočítat sami doma následující fyzickou metodou:

Změřte si metrem nejprve celkovou „hrubou“ vnější absolutní šířku disku od venkovní vnější hrany pravého límce po venkovní vnitřní hranu levého límce. Příklad pro lepší pochopení: naměříte například šířku 200 mm. Polovina, čili samotná osa kola, se tedy nachází přesně na 100 mm.
Vyčistěný disk opatrně položte jeho vnější (pěknou designovou obličejovou) částí přímo lícem k zemi na čistou, zcela rovnou a nivelovanou plochu. Pozor na oděrky laku, vždy použijte starou čistou deku nebo karton!
Na teď nahoře ležící zadní hranu ráfku položte absolutně rovnou stavební lištu nebo dlouhé pravítko. Od této lišty spusťte pravítko a přesně změřte kolmou hloubku (vzdálenost) dolů až na zřetelnou dosedací plochu, kterou by kolo přiléhalo v autě k brzdám. Příklad: naměříte třeba 145 mm.
Konečné ET se potom rovná prosté hodnotě zjištěné z bodu 3 mínus poloviční hodnota osy v bodě 1. Tedy názorná rovnice v praxi: 145 mm – 100 mm = úctyhodné ET 45. Zjistili jste svůj zális!

Posledním chybějícím dílkem naší skládačky je takzvaná středová díra (rovněž zkráceně často označována ve zkratkách i jako CB z anglického Center Bore). Ta nenápadně ovšem velmi silně zajišťuje masivní centrování a rozložení zátěže hliníkového disku na ocelovém náboji vozu ještě bezprostředně předtím, než zasáhnete a utáhnete veškeré šrouby. Vlastní domácí měření provádějte posuvným měřítkem (lidově šuplerou) napříč samotným průchozím otvorem a to nejlépe důkladně ze zadní, méně zkosené strany celého kola.

Co ale dělat, když zjistíte fatální nepoměr? Pokud má vámi vybraný disk naměřenou středovou díru o průměru např. gigantických 73,1 mm, ale váš vysněný rodinný vůz (např. domácí Škoda Octavia) disponuje originálním náběžným středovým kroužkem velikosti pouze 57,1 mm, ještě se nic vážného neděje a disk nevyhazujte. Takovou prázdnou mezeru a značný nepoměr totiž lze naštěstí vždy velmi snadno, rychle a bezpečně vyřešit vymezovacími (takzvaně centrovacími či středicími) kroužky vyrobenými z tvrdého speciálního plastu za pár stokorun. Pokud byste totiž kroužek vynechali, obrovská část váhy vozu a rázy by šly primárně pouze do malých závitů jednotlivých šroubů, kolo by začalo plavat a volant by nebezpečně vibroval. Zcela opačný případ je ovšem logicky bezpečně neřešitelný – luxusní hliníkový disk s malou dírou třeba 57,1 mm zkrátka na velký náběžný robustní kroužek vašeho vozidla s velikostí například 66,6 mm nenacpete, ani kdybyste to zkoušeli pod lisem. Kolo prostě vůbec nedosedne rovně k povrchu brzd.

Na co si dát pozor při výběru a montáži starých kol i těch nových

Znalost základních čísel, jako jsou zmíněné taje parametrů ET, specifikace děr PCD nebo tajemství palcové šířky ráfků, vás na vaší motoristické cestě může bez nadsázky velmi snadno zachránit od krajně nepovedeného, frustrujícího a posléze drahého nákupu sady kol takzvaně z druhé ruky. Nezapomínejte prosím také na fakt, že po úspěšném a zdárném namontování geometricky plně vhodných alu kol s prokazatelně stoprocentně přesnými rozměry je pro vaši jistotu ještě naprosto nutné dbát na doporučený povolený utahovací moment. Výrobci automobilů uvádějí k utažení svá doporučená čísla v jednotkách Newtonmetrů (Nm) – k dosažení tohoto přesného čísla vždy k maticím či šroubům přistupujte poctivě výhradně se správně zkalibrovaným momentovým klíčem a vyvarujte se stoupání po nářadí či jeho nástavcích, jako to dělají staromilci.

Přílišné drastické dotažení metrovou trubkou nebo vzduchovou pistolí na plný výkon může spolehlivě a okamžitě strhnout jemný ocelový závit, poškodit měkký hliníkový materiál alu kol nebo natrhnout dosedací sedla samotných kotevních šroubů. Zároveň mějte na paměti, že naopak projev neopatrného, ležérního a posléze hrubě nedostatečného zkušebního utažení volných šroubů hrozí tragickým plíživým povolováním spoje, které se nejčastěji projeví hrozivým klepáním za svižné jízdy po okrskách a finálně pak nekontrolovatelnou separací samotného kola do příkopu či protisměru.

A nakonec tu pro vás máme ještě jeden malý, užitečný řidičský tip na úplný závěr. Možná se po pečlivém zhlédnutí spousty bazarových inzerátů z různých koutů republiky, přečtení desítek inzerátů a prožitém večeru plného poměrně složitého matematického přepočítávání milimetrů na palce nakonec z ničeho nic rozmyslíte. A nakonec si střízlivě řeknete, že si raději po další sezóny stávající zimní sadu ještě necháte. Zvláště pak u starších opotřebovaných, avšak bytelných ocelových disků (které každý z nás zná jako oblíbené plecháče) mnohdy zázračně stačí naprosto drobná estetická, poctivě udělaná domácí kúra, a vůz obratem hned radostně a sympaticky prokoukne do nové zimy bez utracení mnoha tisíc za ráfky. Připravili jsme pro vás z toho důvodu detailního snadného domácího rádce i krok za krokem zprostředkovaný spolehlivý návod, čím natřít plechové disky a jaké zajímavé techniky nanášení materiálu chytře zvolit k tomu zcela nejlepšímu možnému trvalému a profesionálnímu výsledku, který bude přinášet potěšení z jízdy po celé roky i ve všudypřítomné mokré břečce a drsné dálniční soli.