Kolik pneumatik prodá pneuservis za týden? Zajímavé statistiky z praxe
Při každém čekání v pneuservisu v době podzimní nebo jarní špičky vás možná napadne jedna prostá otázka: kolik pneumatik prodá pneuservis za týden? Během nekonečného shonu, kdy se auta střídají na zvedácích jak na běžícím pásu a telefony nepřestávají zvonit, to musí být ohromná čísla. Naopak uprostřed léta, kdy dílna zeje prázdnotou, je situace úplně jiná. Provoz pneuservisu je silně specifický a sezónní byznys, který se řídí úplně jinými pravidly než běžný maloobchod a prodej.
V tomto rozsáhlém článku se podíváme pod pokličku tohoto odvětví. Přineseme vám zajímavé statistiky týkající se reálných prodejů pneu, detailně rozebereme vliv nevyhnutelnej sezónnosti, podíváme se na regionální rozdíly mezi velkými městy a venkovem, a zhodnotíme, jaký drtivý dopad má na lokální trh internetový prodej. Na závěr přidáme predikci, jakým směrem se bude byznys s obutím aut vyvíjet v příštích letech.
Průměrný počet prodaných pneumatik za týden
Odpovědět jednoduše na otázku, kolik pneumatik průměrně prodá lokální pneuservis za jeden týden, není úplně přímočaré. Čísla se drasticky mění nejen v závislosti na ročním období, ale také podle velikosti servisu, jeho spádové oblasti a zaměření (zda obsluhuje převážně retailové zákazníky nebo obří firemní flotily). Pokud se však podíváme na celoroční průměr u středně velkého nezávislého pneuservisu v České republice, který disponuje 2 až 3 zvedáky a stabilním zázemím, dostaneme se k číslu kolem 50 až 80 prodaných pneumatik týdně.
Tento zprůměrovaný údaj ale představuje jen statistický střed, který může být pro neznalého člověka velmi zavádějící. Ve skutečnosti běžný lokální pneuservis během ospalých letních prázdnin často prodá jen nižší desítky kusů za celý měsíc. V takových měsících nakupují především zákazníci, kteří nedopatřením prorazili pneu o obrubník, nebo firmy, které neřeší sezónu, ale nájezd svých dodávek. Zcela jiná a o poznání dramatičtější situace nastává na podzim, jakmile rtuť teploměru začne nebezpečně klesat k nule a v televizi ohlásí první mrazíky.
Jak sezónnost ovlivňuje prodej pneu?
Sezónnost je absolutním a určujícím fenoménem celého pneumatikářského odvětví. Pneuservisní rok se z hlediska obratu v zásadě dělí na dvě hlavní špičky a dvě obávaná „hluchá“ období. Více než 60 až 70 % celoročních prodejů pneumatik se uskuteční během pouhých 8–10 týdnů v roce. To z pneuservisů dělá byznys podobný prodeji vánočních stromků nebo lyžařským střediskům.
- Podzimní sezóna (říjen, listopad): Toto je největší a nejnáročnější nápor v roce. Průměrný dobře zavedený pneuservis v tomto období dokáže prodat, obout a vyvážit i 300 až 500 pneumatik za týden. Zásoby na skladech se plní už od srpna a mechanici v listopadu pracují často od nevidím do nevidím, včetně víkendů. Pokud řidiči přijdou přezouvat a mechanik na zvedáku zjistí, že jejich stávající zimní obutí je nenávratně na odpis (mimochodem, víte vůbec na co se zaměřit a zda poznáte sjetou pneumatiku a víte, na co si dát pozor pro bezpečnou jízdu?), zpravidla to zákazník nechce řešit složitým objednáváním a koupí novou sadu přímo na místě ze skladových zásob.
- Jarní sezóna (březen, duben): Druhá, o něco slabší špička. Řidiči nejsou pod takovým tlakem legislativy a počasí jako na podzim, takže přezouvání se rozloží do delšího časového úseku. Prodává se o poznání méně nových letních gum než těch zimních na podzim, ale i tak se prodeje pohybují solidně okolo 150 až 250 kusů týdně. Lidé často letní pneumatiky tzv. dojíždějí do konce životnosti.
- Mrtvá sezóna (leden-únor, červen-srpen): Týdenní prodej pneumatik dramaticky klesá, mnohdy pod úroveň 10 kusů za týden. Pneuservisy v této době bojují o přežití a musejí spoléhat na přidružené služby, jako je běžný servis brzd, údržba autoklimatizací, dekarbonizace motorů, výměny olejů či standardní rychlé opravy defektů po hřebících.
Statistiky prodejů: Město vs. menší město
Geografická lokalita hraje naprosto klíčovou roli v tom, jaké objemy a jaký typ (nejen značku, ale i rozměr) pneumatik se reálně prodává. Zatímco ve velkoměstě jako je Praha, Brno nebo Ostrava mají pneuservisy obrovskou průchodnost a pestrou klientelu, na venkově fungují mnohem konzervativnější nákupní návyky.
Městské pneuservisy
Zde se týdenní prodeje v hlavní sezóně bez problému přehoupnou přes tisícovku obsloužených kol. Městští zákazníci vlastnící prémiové vozy velmi často požadují prémiové značky jako Michelin, Continental, Pirelli či Dunlop a výrazně větší rozměry disků (standardem se stávají 18 až 21 palcová kola). Městské servisy také dominantně obsluhují velké firemní flotily a leasingové společnosti, což znamená předem nasmlouvané a garantované objemy tržeb. Městský zákazník navíc nemá čas, vyžaduje kompletní all-inclusive servis a čistou čekárnu s kávou. Součástí moderní práce s vozem je nezřídka i kalibrace a párování pokročilých elektronických systémů – typicky když servis mění senzor tlaku v pneumatikách (jak funguje např. u vozu Hyundai i30), což je úkon nutně vyžadující drahou diagnostiku a proškoleného odborníka, nejen svaly a montpáku.
Pneuservisy v menších městech a na venkově
Menší rodinné provozovny mívají mnohem stabilnější okruh věrných štamgastů, kde se všichni znají jménem. Týdenní objemy prodejů jsou sice celkově výrazně nižší (např. 100 až 150 pneumatik týdně v hlavní sezóně), ale zákazníci se méně točí. Prodávají se zde drtivou většinou spíše pneumatiky ekonomického a nižšího středního segmentu, jako jsou domácí Barum, korejský Nexen, Matador, Kumho nebo Hankook. Místní pneuservis často funguje i jako jakási poradna a prodejce doplňků pro všemožné typy vozidel od zahradních traktůrků po staré offroady – není tak vůbec výjimkou, že se tu zákazník u kasy dlouze radí, jaké doplňky zvolit, jak funguje správné huštění nebo jak vybrat kvalitní ventily na alu disky, které něco vydrží a nepovolí při první jízdě v terénu.
Prodej na internetu a jeho dopad na lokální pneuservisy
Masivní nástup online e-shopů s pneumatikami přinesl do celého řetězce dodavatelů a opraven zásadní zemětřesení. E-shopy, které fungují s minimálními maržemi a točí statisíce kusů pneumatik ročně přes obří logistická centra, dnes na českém trhu obstarávají zhruba 40 až 50 % veškerých prodejů pneumatik pro osobní vozy. Jaký to má dopad na statistiky klasického pneuservisu?
Zákaznické chování se změnilo. Mnoho řidičů (často z mladší nebo střední generace) si dnes pneumatiky vybere podle recenzí na internetu, nakoupí je za nejlevnější dostupnou cenu na srovnávači a do pneuservisu přijedou už jen s novými gumami „přibalenými v kufru“. Od pneuservisu žádají pouhé přezutí a vyvážení. Týdenní prodej vlastních dodaných pneumatik tak v servisech kontinuálně a dlouhodobě klesá, zatímco počet obsloužených aut (tedy prodej čistě lidské práce a stroje) může zůstávat víceméně stejný nebo v rostoucí ekonomice dokonce mírně růst.
Majitelé servisů na tuto nekompromisní situaci museli reagovat radikálním zdražováním samotné ruční práce. Zatímco před deseti či patnácti lety byla samotná montáž gum na disk téměř zadarmo a veškerý zisk provozovny se komfortně tvořil na marži z prodané pneu (často šlo o stovky korun na kusu), dnes se tento model zcela otočil. Aby se zaplatil pronájem haly, drahé stroje a mzdy zaměstnanců, musí být práce drahá. Mnoho pneuservisů proto dokonce zavedlo takzvaný „korkovné“ model neboli dvojí ceník: výhodnější ceny za přezutí, pokud pneumatiky zakoupíte přímo v servisu, a výrazně vyšší (někdy až dvojnásobné) taxy za práci, pokud si přinesete svoje vlastní, takzvaně internetové obutí. Tento krok vyvolává u řidičů smíšené reakce, avšak pro přežití byznysu je naprosto existenčně nutný.
Rozdíly v maržích: Kde pneuservis vydělá nejvíc?
Sledovat surovou statistiku počtu prodaných kusů je jen jedna strana mince, čistá ziskovost je ovšem pro majitele věc druhá a mnohem podstatnější. Na čem vlastně moderní pneuservis reálně buduje svůj zisk?
Marže na běžných konfekčních pneumatikách malých rozměrů (například klasické R15 nebo R16 pro starší vozy jako Škoda Octavia 2. generace či Fabia) jsou dnes vinou tlaku e-shopů stlačeny na naprosté minimum. Pneuservis má z prodeje jedné takové pneumatiky čistý zisk často pohybující se jen v řádu ubohých 100 až 200 Kč. Pokud jich mimo hlavní sezonu prodá za týden 20, zisk z takového prodeje horko těžko zaplatí fakturu za elektřinu a topení pro dílnu.
Mnohem zajímavější je však situace a profitabilita u následujících kategorií:
- Prémiových značek a velkých rozměrů: Čím větší a dražší pneumatika (19 palců a výše, RunFlat technologie), tím lepší absolutní marže. Zde může pneuservis inkasovat i 500 až 1200 Kč na jednom kusu.
- Užitkových dodávkových a těžkých SUV pneumatik: Zesílené „C“ pneumatiky pro dodávky nebo široké pláště pro těžká SUV generují lepší a stabilní ziskovost, navíc je řemeslníci a firmy mění mnohem častěji kvůli vysokému kilometrovému nájezdu.
- Služeb se specifickou odborností a vysokou přidanou hodnotou: Moderní pneuservisy cíleně přibírají úzce profilované služby pro specifické skupiny nadšenců. Skvělým příkladem je obsluha náročných motorkářů. Vědět, jak nastavit tlaky a jak správně na foukání, vyvažování a přezouvání pneu na těžké cestovní moto či rychlé okruhové motorce, vyžaduje naprosto odlišné speciální vybavení, adaptéry, ale hlavně precizní pečlivost a zkušenost. Za takto špičkovou službu jsou majitelé drahých motocyklů bez problémů ochotni si připlatit nemalé peníze a stávají se vysoce loajálními zákazníky na dlouhé roky.
Vliv celoročních pneumatik na týdenní obraty
Fenoménem posledních zhruba 5 let, který tradičním majitelům pneuservisů přidělává oprávněné vrásky na čele a výrazně deformuje zavedené statistiky, je dramaticky rostoucí obliba takzvaných celoročních pneumatik (All-Season tires). Díky znatelnému zlepšení směsí a dezénů v posledních generacích (například oblíbený Michelin CrossClimate) jejich podíl na trhu neustále letí nahoru a dnes se ve střední Evropě a mírnějších klimatických oblastech odhaduje na těžko uvěřitelných 15 až 25 % všech nových prodejů do osobního segmentu.
Co to znamená z pohledu týdenních prodejů pneu? Pro servis to přináší mírné, leč vítané rozprostření tržeb z prodeje po celý kalendářní rok. Zákazník jezdící na celoročních pláštích totiž do servisu nepřijede primárně v říjnu, ale prostě ve chvíli, kdy ojetý vzorek klesne pod legislativní bezpečnou hranici (např. v červnu nebo březnu), koupí rovnou novou sadu a odjíždí. Na druhou stranu, z dlouhodobého horizontu pneuservis u takového „celoročního“ zákazníka spolehlivě přichází o tučný pravidelný zisk ze dvou každoročních návštěv – tedy z jarního a podzimního přezouvání z disků na disky, vyvažování a ve velmi mnoha případech i z lukrativní služby placeného sezónního uskladnění pneumatik v takzvaných „pneuhotelech“.
Budoucnost pneuservisů: Přechod od prodeje k servisu
Zajímavé statistiky prodejů a tržní data z posledních let ukazují zcela neúprosný a jasný trend, který nelze ignorovat. Počet prodaných pneumatik realizovaných fyzicky přímo přes pult klasického pneuservisu ve většině případů plošně stagnuje nebo dokonce mírně klesá. Zákazníci se ve velkém přesunuli na internet a nakupují online. Aby tradiční pneuservisy v budoucnu ekonomicky přežily a udržely si rentabilitu, musí nutně a rychle transformovat svůj obchodní model na komplexní rychloservisy.
Jejich zářná budoucnost totiž netkví v tom, kolik fyzických kusů černých kulatých gum dokážou ještě prodat za týden s padesátikorunovou marží, ale v tom, jak pestré, rychlé a kvalitní služby kolem nich a samotného auta dokážou motoristovi nabídnout. Od precizní 3D laserové geometrie podvozku, přes již zmiňované složité kalibrace moderních radarů a asistenčních systémů po výměně čelního skla, poctivé rovnání a renovace drahých hliníkových disků po nárazu, až po běžný mechanický servis, výměny olejů, tlumičů a brzdového obložení. Samotný prodej pneumatik zůstane velmi důležitou a neodmyslitelnou, ale pravděpodobně do budoucna už jen doplňkovou součástí jejich celkového portfolia a zisku.
