Kolik litrů vzduchu je v pneumatice závisí na jejím rozměru a cílovém tlaku, přičemž standardní pneumatika 205/55 R16 má vnitřní fyzický objem zhruba 30 litrů, do kterých se při tlaku 2,2 baru vtěsná přibližně 96 litrů běžného atmosférického vzduchu.
Tento údaj může působit pro mnoho začínajících řidičů poměrně překvapivě.
Fyzikální zákony však v tomto ohledu hovoří zcela jasně a nekompromisně.
Při stlačování plynné hmoty do uzavřeného prostoru se její hustota pochopitelně zvyšuje.
Pochopení tohoto základního principu vám pomůže lépe a efektivněji pečovat o váš vůz.
Správná a pravidelná údržba vám totiž dokáže ušetřit nemalé peníze za předčasně sjeté obutí.
Klíčem k úspěchu je naprosto vždy ten správný tlak v pneumatikách.
Tuto kritickou hodnotu definuje přímo výrobce vašeho konkrétního automobilu.
Ať už řešíte každodenní rutinní huštění pneumatik, nebo jen občasnou preventivní kontrolu před cestou na dovolenou, je nutná bedlivost.
Je zkrátka velmi dobré bezpečně vědět, na kolik foukat pneumatiky, abyste neohrozili sebe ani ostatní účastníky provozu na našich přeplněných silnicích.
Kolik litrů vzduchu se reálně vejde do pneumatiky?
Každá moderní pneumatika představuje v podstatě velmi specifický prostorový útvar.
Tento uzavřený geometrický tvar se v odborné terminologii nazývá toroid.
Pro naprosto přesný matematický výpočet objemu pneumatiky bychom museli znát poměrně složité integrální rovnice.
V běžné motoristické praxi nám ale naštěstí postačí jednoduchá násobilka a elementární znalost atmosférického tlaku.
Běžná prázdná pneumatika na průměrné osobní auto skrývá fyzický prostor o velikosti zhruba 30 až 35 litrů.
Pokud byste ji ale jen tak volně sundali z disku a nechali ležet na zemi, atmosférický tlak by tento vnitřní prostor vyplnil jen těmi obyčejnými 30 litry vzduchu.
Při montáži a nasazení na disk se však celková situace dramaticky mění k nepoznání.
Začnete totiž pomocí výkonného kompresoru přidávat do uzavřeného prostoru další a další molekuly.
Při cílovém natlakování na hodnotu 2,2 bar se do úplně stejného prostoru vměstná více než trojnásobek molekul.
Celkový objem vzduchu v pneumatice tak reálně stoupne na ohromující hodnotu přesahující 90 litrů.
To představuje teoretický ekvivalent téměř stovky litrových plastových lahví naplněných vzduchem k prasknutí.
Každá další přidaná desetina baru logicky přidává další litry stlačené plynné hmoty dovnitř pláště.
Tento mohutný tlakový polštář následně zcela spolehlivě nese celou hmotnost vašeho naloženého vozidla.
Proč na objemu vlastně nezáleží (a na čem ano)?
Ačkoliv je celkový objem pro mnoho inženýrů zajímavou fyzikální hříčkou, pro běžného řidiče nemá takový praktický význam.
Hlavní a naprosto klíčovou roli v každodenní bezpečnosti hraje totiž vždy správný tlak v pneumatikách.
Tento specifický parametr určuje, jak velká bude výsledná styčná plocha mezi gumou a rozpáleným asfaltem.
Právě tato drobná dotyková plocha, o velikosti lidské dlaně, přenáší veškeré síly při brzdění, akceleraci a zatáčení.
Základní fyzikální poučka jasně říká, že tlak plynu roste úměrně s jeho rostoucí teplotou.
Proto se tato zásadní hodnota v našich zeměpisných šířkách udává nejčastěji v metrických jednotkách nazvaných bar.
V některých specifických manuálech nebo u dovezených amerických vozů se můžete běžně setkat s imperiální jednotkou PSI.
Vztah mezi těmito dvěma veličinami je dán pevným a snadno zapamatovatelným přepočtovým koeficientem.
Zajímavým faktem je, že vzduch uvnitř uzavřené gumy se během každé jízdy neustále zahřívá a mění své vlastnosti.
Toto přirozené zahřívání způsobuje především mechanické tření a neustálé dynamické deformace materiálu během rotace kola.
Když vnitřní teplota stoupne, automaticky se zvýší i tlak uvnitř flexibilního toroidu.
Tato zdánlivě nenápadná změna může činit klidně i 0,3 baru během dlouhé cesty po sluncem zalité dálnici.
Proto je naprosto klíčové provádět veškerá měření a následné huštění pneumatik vždy s dostatečným rozumem a ohledem na fyziku.
Kde najít správný tlak pro vaše auto
Mnoho svátečních i zkušených řidičů dělá velmi základní chybu hned na samém počátku procesu kontroly.
Dívají se primárně na to největší číslo, které hrdě nese gumová bočnice pneumatiky.
Tato výrazná hodnota s varovným označením „Max Press“ však udává pouze a jedině absolutní konstrukční maximum pláště.
Rozhodně tedy nikdy neudává doporučené provozní optimum pro váš konkrétní a specifický vůz.
Odpověď na věčnou otázku, na kolik foukat pneumatiky, proto musíte hledat na zcela jiných místech.
Tím zaručeně správným místem pro získání relevantních informací je vždy kovová karoserie vašeho automobilu.
Většina moderních automobilek umisťuje přehledný informační štítek na B-sloupek těsně u dveří řidiče.
Dalším velmi častým a oblíbeným místem bývá vnitřní plastová strana odklápěcího víčka palivové nádrže.
Pokud zmíněný štítek z jakéhokoliv důvodu nemůžete najít, nahlédněte neprodleně do tlustého uživatelského manuálu k vašemu vozu.
Najdete zde podrobnou rozpisovou tabulku s přesnými hodnotami pro různé definované stupně zatížení auta.
Úplně jiné číslo totiž platí pro zcela prázdné auto a jiné pro čtyřčlennou rodinu jedoucí na čtrnáctidenní dovolenou s naplněným kufrem a střešním boxem.
Při pravidelné údržbě navíc nikdy nezapomínejte zkontrolovat také vaše zapomenuté rezervní kolo v zavazadlovém prostoru.
Přečtěte si také: Co je v pneumatice letadla? Odhalujeme tajemství leteckých kol
Rezerva ležící hluboko v kufru se totiž velmi často a ráda opomíjí, ačkoliv její správná funkce může zachránit celou vaši letní dovolenou.
Přečtěte si také: Boční trhlina nebo boule na pneumatice: Jak ji poznat, proč je nebezpečná a co s ní dělat
Přečtěte si také: Co je v pneumatice letadla? Odhalujeme tajemství leteckých kol
Přečtěte si také: Co je v pneumatice letadla? Odhalujeme tajemství leteckých kol
Základy správného nafukování: Krok za krokem
Pečlivá a pravidelná kontrola by se měla bezpodmínečně stát vaším každoměsíčním osobním rituálem.
Prvním a zcela nejdůležitějším zlatým pravidlem je takzvané huštění za studena.
V motoristické praxi to znamená, že s daným autem byste bezprostředně před měřením neměli ujet více než pouhé 2 až 3 kilometry.
Jízdou nadměrně zahřátá guma by vám totiž logicky poskytla značně zkreslené a fyzikálně nepřesné hodnoty měření.
Pro samotné provedení přesného měření budete vždy potřebovat kvalitní a spolehlivý manometr.
Moderní prémiové vozy jsou sice povinně vybaveny integrovaným chytrým systémem TPMS pro elektronickou kontrolu.
Přesto se na tuto doplňkovou elektroniku bohužel nedá za všech okolností stoprocentně spolehnout.
Klasické ruční měření kalibrovaným přístrojem je stále tím vůbec nejjistějším způsobem bezpečné kontroly.
Nejprve velmi opatrně odšroubujte ochrannou plastovou čepičku ventilku a bezpečně ji uschovejte do kapsy.
Následně nasaďte kovovou koncovku měřicího přístroje pevně na ventilek, aby zbytečně neunikal drahocenný vzduch.
Pečlivě přečtěte zobrazenou hodnotu na displeji či stupnici a v případě nutnosti kompresorem chybějící vzduch dofoukněte.
Pokud jste nedopatřením přidali do prostoru pláště příliš mnoho vzduchu, můžete přebytek snadno upustit lehkým zatlačením na drobný středový kolík ventilku.
Tento popsaný měřící a plnící proces následně systematicky zopakujte postupně u úplně všech čtyř kol na vašem vozidle.
Vliv extrémních teplot a zimní provoz na vnitřní objem
Když venkovní teploty klesnou hluboko pod bod mrazu, začíná uvnitř pneumatiky doslova fyzikální koncert.
Chladné počasí totiž způsobuje, že se hustota stlačeného vzduchu přirozeně a samovolně zmenšuje.
Tím pádem dochází i k velmi výraznému a okamžitému poklesu vnitřního tlaku uvnitř gumové komory.
Pravidlem je, že při poklesu teploty o 10 stupňů Celsia klesne i tlak zhruba o 0,1 baru.
To může velmi rychle způsobit, že se vaše jinak dokonalé zimní obutí stane nečekaně nebezpečným a silně podhuštěným.
Pokud k tomu připočteme i jízdu po hlubokém sněhu či hladkém ledu, stává se správný objem vzduchu naprosto kritickým prvkem přežití.
Zkušení profesionálové v pneuservisech proto velmi často a rádi doporučují plnit zimní kola mírně nad běžný letní standard.
Toto drobné a nenápadné navýšení o 0,2 baru dokáže velmi efektivně a elegantně kompenzovat silné zimní mrazy.
Nezapomeňte však, že na jaře při výrazném a rychlém oteplení se vzduch opět mocně rozpne.
Tehdy je bezpodmínečně nutné tlak opět snížit na běžné, bezpečné a letní provozní hodnoty.
Proč někteří řidiči volí plnění dusíkem?
Možná jste už někdy v moderním pneuservisu dostali zajímavou a lákavou nabídku na naplnění kol čistým dusíkem.
Tato inovativní praktika se k nám přesunula z drsného a náročného světa motoristického sportu a letectví.
Objem vzduchu v pneumatice, pokud je tvořen běžnou směsí z kompresoru, obsahuje významný podíl vodních par.
A právě tyto nevyzpytatelné vodní páry jsou hlavním viníkem masivního kolísání tlaku při extrémních změnách provozních teplot.
Molekuly čistého technického dusíku jsou oproti běžnému kyslíku mnohem objemnější a fyzicky větší.
Díky této úžasné mikroskopické vlastnosti neunikají skrz pórovitou strukturu gumy zdaleka tak rychle jako obyčejný vzduch.
Tlak v kolech tak vydrží naprosto stabilní po mnohem delší a úmornější časové období bez nutnosti dofukování.
Běžný řidič sice nepozná v jízdních vlastnostech vůbec žádný markantní rozdíl, ale pro fajnšmekry může být dusík zajímavou volbou.
Nevýhodou je samozřejmě nutnost navštívit pro každé sebemenší dofouknutí specializovaný a plně vybavený pneuservis.
Co se stane, když je tlak špatný?
Každodenní bezstarostná jízda na zcela nesprávně nahuštěných kolech je extrémní ekonomický i bezpečnostní hazard s vlastním zdravím.
Pokud je aktuální tlak příliš nízký, pneumatika se při každém otočení začne enormně a nepřiměřeně deformovat.
Výrazně se tím zvyšuje již zmiňovaný valivý odpor, což nutí pohonnou jednotku vašeho vozu k mnohem vyššímu výkonu.
Tento nežádoucí jev se pochopitelně okamžitě propíše do citelně zvýšené a zbytečné spotřeby cenných pohonných hmot.
Navíc se nebezpečně podhuštěná guma mnohem rychleji a nepravidelněji sjíždí po obou svých vnějších okrajích běhounu.
Hrozí jí také rychlé provozní přehřátí a v extrémním krizovém případě dokonce i náhlá a tragická destrukce pláště za jízdy.
Naopak výrazně přehuštěná pneumatika nenávratně ztrácí svou cennou schopnost efektivně pohlcovat drobné nerovnosti vozovky.
Auto se rázem stává nesmírně nekomfortním, prkenným a tvrdě poskakuje i na těch nejmenších myslitelných výmolech.
Samotná dotyková styčná plocha se nebezpečně zmenšuje prakticky jen na středový souvislý pruh běhounu.
To zkrátka znamená, že se pneumatika sjíždí neúměrně rychle a zbytečně pouze a výhradně uprostřed svého vzorku.
Současně s tím se dramaticky zhoršují také brzdné vlastnosti a celková stabilita vozu v ostrých dálničních zatáčkách.
Poctivá a pravidelná údržba je zkrátka tím jediným a absolutně nejlepším lékem na bezpečný a mimořádně dlouhý život vašeho obutí.
- Maximální bezpečnost a přilnavost k vozovce
- Optimální a ekonomická spotřeba paliva
- Rovnoměrné opotřebení celého vzorku a delší životnost
- Správný komfort pružení vozidla
- Zvýšené riziko nečekaného defektu a nehody
- Horší brzdné vlastnosti a delší brzdná dráha
- Extrémní a nepravidelné opotřebování vzorku
- Zbytečně vysoká finanční útrata za pohonné hmoty
Souhrnná tabulka pro přepočty a hodnoty
| Parametr nebo situace | Typický vliv nebo průměrná hodnota |
|---|---|
| Fyzický objem pneumatiky (např. 205/55 R16) | 30 – 35 litrů (prázdný prostor uvnitř toroidu) |
| Skutečné množství stlačeného vzduchu (při 2,2 bar) | Cca 96 litrů atmosférického vzduchu |
| Přepočet Bar na PSI | 1 Bar = 14,5038 PSI |
| Vliv poklesu teploty o 10 °C | Snížení vnitřního tlaku o přibližně 0,1 bar |
Závěrem k problematice objemu a huštění
Znalost problematiky tlaku a objemu je nedílnou součástí dobré a zodpovědné řidičské praxe.
Už víte, že těch zmíněných přibližně devadesát šest litrů stlačeného vzduchu ve vašem kole drží celou váhu vašeho vozu a rozhoduje o vaší bezpečnosti.
Ať už používáte ruční manometr nebo máte ve voze spolehlivý systém TPMS, nezapomínejte věnovat pneumatikám péči, kterou si právem zaslouží.
Bezpečně nahuštěná guma je vždy vaším jediným skutečným kontaktem s reálným světem venku na silnici.
