zamena-alu-kola-17-za-rezervu-16-je-to-mozne je otázka, která napadne snad každého řidiče ve chvíli nečekaného defektu kdesi uprostřed noci na prázdné silnici.
Stojíte na krajnici s píchlou pneumatikou, zhluboka se nadechnete a po otevření kufru zjistíte poměrně matoucí a znepokojivou věc.
Vaše auto se pyšní krásnými a širokými sedmnáctipalcovými elektrony, ale v prohlubni zavazadlového prostoru leží jen podivný šestnáctipalcový plechový disk s úzkou pneumatikou.
Mnoho motoristů v tuto chvíli znejistí, zpanikaří a bojí se menší kolo na svůj vůz vůbec namontovat z obavy před nevratným poškozením vozu.
Panují logické obavy z poškození drahého podvozku, ze zmatení citlivé elektroniky nebo z případného přísného postihu od dopravní policie či pojišťovny.
Přitom výrobci automobilů tento postup naprosto běžně schvalují, testují a miliony vozidel po celém světě takto sjíždějí z výrobních linek.
V tomto rozsáhlém průvodci si velmi detailně rozebereme, jaká přesná fyzika, geometrie a technika se za tímto zdánlivým rozměrovým nepoměrem skrývá.
Dozvíte se také krok za krokem, jak správně postupovat, abyste neohrozili bezpečnost svou, bezpečnost své rodiny ani ostatních nevinných účastníků silničního provozu.
A především brzy zjistíte, proč je naprosto klíčové sledovat určité parametry kol, o kterých drtivá většina běžných řidičů nemá ani to nejmenší tušení.
Ano, záměna ALU kola 17″ za rezervu 16″ je naprosto možná, konstrukčně schválená a bezpečná v rámci nouzového dojetí. Rozhodujícím faktorem totiž vůbec není samotný průměr kovového disku, ale celkový vnější průměr kola, který zůstává zachován díky podstatně vyššímu profilu pneumatiky u menší rezervy. Je však kriticky důležité dodržet maximální rychlost 80 km/h, nasadit kolo na správnou nápravu a co nejrychleji vyhledat odborný pneuservis k opravě původní pneumatiky.
Klíčový je vnější průměr kola, nikoliv velikost disku
Základním kamenem úrazu a naprosté většiny laických zmatků bývá hluboké nepochopení toho, jak se vlastně měří a počítá velikost obutého kola.
Když se řekne, že má auto sedmnáctipalcové kolo, mluvíme přísně vzato pouze o viditelném kovovém či hliníkovém disku.
K tomuto disku ale vždy musíte nezbytně připočítat ještě samotnou pneumatiku, respektive výšku její gumové bočnice.
Letní pneumatiky, které se osazují na vizuálně přitažlivějších větších discích, mají obvykle z designových a výkonnostních důvodů velmi nízký profil.
To znamená, že vrstva gumy mezi ráfkem a asfaltem je relativně tenká a kolo působí sportovním dojmem.
Naopak onen obávaný 16″ ocelový disk schovaný pod podlahou v kufru bude z výroby obutý do pneumatiky s nepoměrně vyšší bočnicí.
Fyzika a matematika v tomto specifickém případě fungují naprosto neomylně a spolehlivě ve prospěch řidiče.
O něco menší kovový ráfek spojený s viditelně vyšší gumou se ve svém součtu rovná přesně většímu ráfku s nižší gumou.
Tímto důmyslným výpočtem inženýrů je zajištěno, že vnější průměr kola v obou probíraných případech zůstává téměř totožný.
Případné drobné milimetrové odchylky se s přehledem ztratí v toleranci, která běžně vzniká i prostým sjetím letního dezénu nebo mírným podhuštěním.
Vozidlo s namontovanou rezervou tedy rozhodně nebude nijak komicky nakloněné na jednu stranu a zachová si svou stabilní vodorovnou polohu.
Při porovnávání častého fóra a témat jako je velikost rezervy vs letní kola brzy sami na vlastní kůži zjistíte, že inženýři v automobilkách vše nesmírně pečlivě předem spočítali a otestovali.
To absolutně nejdůležitější pravidlo je zkontrolovat, zda bezpečně souhlasí rozteč šroubů na ráfku s nábojem na vašem vozidle.
Pokud by se rozteč nedejbože lišila, cizí kolo na centrální náboj jednoduše ani fyzicky nenasadíte, natož abyste ho připevnili maticemi.
Jakmile se vám však podaří originální kolo z výbavy vozu hladce nasadit a bez problémů utáhnout všechny šrouby, můžete hodit za hlavu jakékoliv laické obavy z okamžitého poškození drahých podvozkových dílů.
Dojezdové kolo vs. plnohodnotná rezerva: V čem spočívá ten zásadní rozdíl?
Věděli jste?
Takzvané nouzové dojezdové kolo se z bezpečnostních důvodů musí obvykle foukat na podstatně vyšší tlak, často až na enormních 4,2 baru, což je obrovský skok na rozdíl od běžných 2,2 až 2,5 baru u standardních letních či zimních kol.
Před jakoukoliv dalším rozborem je nutné striktně a naprosto jasně rozlišovat mezi dvěma naprosto odlišnými pojmy, které si lidé vytrvale pletou.
Tím úplně prvním a dnes již spíše vzácným případem je pravá plnohodnotná rezerva, u které se očekává, že bude mít naprosto shodný rozměr, šířku a vlastnosti jako všechny ostatní pneumatiky zrovna obuté na voze.
Druhým a v současnosti zdaleka nejobvyklejším řešením je úsporné dojezdové kolo, kterému se mezi mechaniky i řidiči vcelku trefně slangově přezdívá „galuska“.
Z povahy své funkce je toto dojezdové kolo vizuálně velmi úzké, nečekaně lehké a v dnešních přeplněných kufrech aut zabírá naprosto nezanedbatelné minimum tolik cenného prostoru.
Pokud na diskuzních fórech horečně řešíte konkrétní a palčivou situaci, kdy se dává dojezdové kolo 16 na autě 17, pak se s téměř stoprocentní jistotou jedná právě o tento úzký žlutý typ kola striktně určeného výhradně pro nouzové dojetí.
Bohužel, při použití tohoto atypicky úzkého dojezdového kola budou dynamické i bezpečnostní jízdní vlastnosti vašeho těžkého vozu dosti výrazně a znatelně zhoršeny.
Základní fyziku nelze oklamat a takto úzká pneumatika logicky nemá zdaleka tak velkou kontaktní a styčnou plochu s chladnou vozovkou jako moderní široký plášť.
Tento fatální úbytek adheze v praxi znamená, že se brzdná dráha celého kolosu může poměrně nebezpečně prodloužit, a to velmi markantně především na kluzkém či silně mokrém povrchu.
Rovněž v prudších či táhlých zatáčkách hrozí řidiči velmi brzká ztráta spolehlivé přilnavosti a reálné nebezpečí nečekaného smyku i v docela nízkých rychlostech.
Právě z těchto velmi pádných bezpečnostních důvodů je každé takové kolo nápadně označeno velkou křiklavou nálepkou upozorňující řidiče na striktní rychlostní limity.
- Masivně šetří objem a cenné místo v zavazadlovém prostoru vašeho vozu pro převoz běžného nákladu.
- Jeho znatelně nižší hmotnost výrazně usnadňuje manipulaci a fyzicky náročnou montáž při samotné výměně na silnici.
- Díky své váze trvale a mírně snižuje celkovou pohotovostní hmotnost vozidla, což má drobný pozitivní vliv na spotřebu paliva.
- Pro samotnou automobilku je výrazně levnější na hromadnou výrobu než klasický velký a plnohodnotný litý disk.
- Drasticky horší boční přilnavost a výrazná nestabilita vozu při náhlém a krizovém brzdění.
- Značně zvýšené riziko nebezpečného přetáčivého či nedotáčivého smyku na mokré vozovce.
- Nečekaně tvrdá, hlučná a nekomfortní jízda kvůli extrémnímu tlaku nahuštění převyšujícímu 4 bary.
- Zákonem i výrobcem diktované striktní a nepřekročitelné omezení na maximální rychlost jízdy.
Mnohé moderní vozy dnes navíc už bohužel nenabízí vůbec žádnou rezervu a spoléhají se jen na takzvanou sadu na opravu pneumatik ve formě lepivého spreje a malého kompresoru.
I přesto ale každý zkušenější řidič potvrdí, že jakákoliv, byť sebevíc nevzhledná a malá rezerva, je při velkém bočním průrazu pneumatiky milionkrát lepší řešení než drahý chemický sprej, který prasklinu bočnice nedokáže utěsnit.
Přečtěte si také: Záměna ALU kola 17″ za rezervu 16″: Je to možné a bezpečné?
Vliv odlišné menší rezervy na diferenciál a propracované systémy vozu
Všechna moderní chytrá vozidla jsou dnes doslova a do písmene prošpikována obrovským množstvím citlivé hlídací elektroniky a složitých čidel.
Přečtěte si také: Odřená pneumatika o obrubník: Kdy je to jen kosmetika a kdy hrozí defekt?
Přečtěte si také: Odřená pneumatika o obrubník: Kdy je to jen kosmetika a kdy hrozí defekt?
Přečtěte si také: Odřená pneumatika o obrubník: Kdy je to jen kosmetika a kdy hrozí defekt?
Když se tedy logicky ptáte okolí na zásadní věc, zda můžu použít menší rezervu, musíte nutně vzít v úvahu, jak na tuto náhlou asymetrii zareagují chytré asistenční systémy.
Inteligentní senzory totiž neustále a s obrovskou přesností sledují reálné otáčky každého jednotlivého kola na vozidle během jízdy.
I nepatrně a okem stěží viditelný odlišný obvod pneumatiky neúprosně způsobí, že se menší rezervní kolo bude při stejné rychlosti vozu otáčet o něco málo rychleji než zbytek velkých kol.
Hlavní palubní řídící jednotka pak může z těchto zmatených dat nabýt mylného dojmu, že tohle konkrétní kolo právě teď nebezpečně prokluzuje na ledu.
| Bezpečnostní systém vozidla | Pravděpodobná reakce na namontované dojezdové kolo |
|---|---|
| Senzory a jednotka ABS | Velmi pravděpodobně může dojít k trvalému rozsvícení oranžové varovné kontrolky na budících kvůli jasnému nesouladu otáček kol. Samotný celkový brzdný účinek však zůstává plně zachován, ale protiblokovací systém ABS může na kluzku reagovat mnohem dříve a agresivněji než obvykle. |
| Elektronická stabilizace ESP | Mozek systému ESP může na základě dat z čidel detekovat neexistující falešný smyk a začít preventivně brzdit jednotlivá kola či silně omezovat výkon motoru. V některých extrémních případech musí řidiči stabilizaci přes menu vozu dokonce dočasně zcela deaktivovat, aby se vůbec rozjeli. |
| Inteligentní kontrola tlaku TPMS | Hned při prvních kilometrech montáže odlišné rezervy se s téměř jistotou rozsvítí žlutá kontrolka upozorňující na TPMS, jelikož obyčejná dojezdovka ve většině případů zcela postrádá drahý vnitřní vysílací rádiový ventilek. |
| Systém pohonu 4×4 (např. spojka Haldex) | Masivní středový diferenciál a citlivá lamelová mezinápravová spojka musí neustále vyrovnávat a kompenzovat vznikající rozdíl otáček mezi nápravami. Příliš dlouhá a rychlá jízda může tyto velmi drahé komponenty snadno přehřát a dokonce je i nevratně trvale poškodit. |
Zejména drahý a komplexní mechanický diferenciál dostává při dlouhé jízdě s nestejně velkými či jinak přilnavými koly naprosto obrovsky a zbytečně zabrat.
Jeho primárním úkolem je sice plynule vyrovnávat rozdílné otáčky vnějšího a vnitřního kola při průjezdu utaženou zatáčkou na silnici.
Pokud ho ale skrze nestejná kola donutíte vyrovnávat značné rozdíly neustále i při poklidné jízdě po dlouhé rovné dálnici, začne se jeho olejová náplň rychle a nadměrně zahřívat.
U těžších terénních i civilních vozů s pohonem všech čtyř kol, které na zadní nápravě hojně využívají inteligentní systém Haldex, může příliš velký rozdílný průměr vyvolat fatální a velice drahou závadu na spojkách.
I proto je naprosto klíčové a stěžejní s nasazenou žlutou dojezdovkou minimalizovat celkovou ujetou vzdálenost na opravdové naprosté a nevyhnutelné minimum.
Na palubní desce vám možná sice bude zářit diskotéka chybových kontrolek brzd, ale jakmile poctivě dojedete do pneuservisu a auto dostane zpět své spravené sedmnáctipalcové letní či zimní obutí, po ujetí několika stovek metrů všechny umělé chyby z řídící jednotky zázračně a zcela samy zmizí.
Kam nejlépe nasadit menší rezervu? Patří na přední, nebo spíše na zadní nápravu?
Pokud je to jen trochu technicky možné, absolutně nikdy nedávejte úzkou galuskovou rezervu na přední nápravu. Pokud bohužel zrovna máte defekt vpředu, obětujte prosím bezpečí a svých 10 minut navíc a složitěji přehoďte obě kola.
Tato zdánlivě banální otázka už dlouhá léta spolehlivě dělí laické řidiče na dva nesmiřitelné tábory, ale automobiloví inženýři a školení technici v tom mají už od počátku naprosto jasno.
Pokud nedopatřením píchnete a zcela vyfouknete zadní pneumatiku, je váš následný postup na silnici poměrně rychlý a vcelku jednoduchý: zvednete auto, namontujete rezervu dozadu a nesmírně opatrně, ale plynule pokračujete v další jízdě k cíli.
Značná a nezanedbatelná komplikace ale nastává v tom velmi častém případě, pokud dojde k proražení hřebíku či ostrého kamene zrovna na zatěžovaném předním kole.
Těžká přední náprava totiž ze své podstaty zajišťuje veškeré směrové řízení vozidla, obstarává zdaleka největší část brzdného účinku a u drtivé většiny evropských aut také přímý přenos mamutího výkonu motoru na silnici.
Představte si nyní tu kritickou situaci, že máte na jedné straně vozu krásně širokou sportovní pneumatiku a na té druhé straně úzkou a navíc kamenitě tvrdou galusku, která poskakuje jako míč.
Při prudším a krizovém zabrzdění před překážkou se váš těžký vůz okamžitě nebezpečně stočí do strany, protože úzké dojezdové kolo se na asfaltu ihned zablokuje, ztratí cennou adhezi a přestane vůz brzdit.
Jediný teoreticky i prakticky správný a maximálně bezpečný postup na silnici proto vyžaduje trochu více fyzické námahy a opakovaného zvedání auta heverem, což nikoho v dešti zrovna moc netěší.
Nejprve byste měli s rozvahou zvednout zadní část vašeho auta a uvolnit a sundat zcela zdravé a plnohodnotné zadní kolo.
Přímo na toto prázdné místo dozadu na nápravu bez otálení namontujete vaši menší připravenou dojezdovou rezervu z kufru.
Teprve následně zvednete přední část vozidla s defektem, s námahou sundáte zničené píchlé kolo a slavnostně nasadíte ono plnohodnotné široké kolo, které jste před malou chvílí sundali ze zadní nápravy.
Tímto drobným zdržením zajistíte, že problematická rezerva 16 na 17 kola bude sice na voze, ale chytře umístěna přesně tam vzadu, kde napáchá zdaleka nejméně fatálních škod na celkové řiditelnosti a ovladatelnosti v krizových chvílích.
Právě díky tomuto nenápadnému triku zkušených profíků zůstane zachována plná schopnost těžkého vozu bezpečně zatáčet i maximálně účinně brzdit na předku, který nese váhu motoru.
Co na cizí a jiný rozměr rezervy říká přísná vyhláška a byrokratické pojišťovny?
Velké množství obezřetných řidičů propadá značné panice a bezmoci už jen při samotném pročítání a zkoumání složité silniční legislativy.
Ve chvíli krutého poznání, kdy s hrůzou zjistí, že mají vzadu v kufru zcela jiný rozměr rezervy, než jaký striktně uvádí jejich oficiální velký technický průkaz vydaný úřadem, bojí se se svým vozem s rezervou vůbec vyjet na silnici.
Aktuální platný zákon však v tomto konkrétním ohledu mluví naštěstí poměrně dosti jasně a chová se k poctivým motoristům v nouzi velmi shovívavě a tolerantně.
Dočasné a obezřetné použití menšího dojezdového kola odlišného rozměru není v žádném přímém rozporu se zákonem, pokud se samozřejmě jedná o z výroby plně chválený a homologovaný originální díl pro váš daný model automobilu.
V úředním technickém průkazu totiž bývají z dobrého důvodu zapsány pouze ty rozměry pneumatik, které jsou schválené pro trvalý, běžný a neomezený provoz, nikoliv okrajové parametry určené výhradně pro specifické jednorázové nouzové sady záchrany.
Naprosto zásadní, nepřekročitelnou a neomluvitelnou podmínkou od policie je ale striktní dodržení všech legislativou stanovených pravidel pro výše zmíněný nouzový režim dojezdu domů či do dílny.
Nikdy za žádných okolností nesmíte při jízdě zapomínat na tu velkou žlutou nálepku umístěnou přímo na plechovém disku, která důrazně upozorňuje na nejvyšší dovolenou a hraniční maximální rychlost 80 km/h.
Dopravní policie při běžné silniční kontrole opravdu nebude mít sebemenší problém s tím, že se vaše rezerva o velikosti 16 palců zrovna teď na chvíli nachází na nápravě místo vašich oblíbených a zapsaných 17 palců, pokud orgánům slušně vysvětlíte, že právě s maximální obezřetností jedete k nejbližšímu profesionálnímu vulkanizérovi.
Pokud byste ale na této komické dojezdovce vědomě a bezdůvodně jezdili třeba celý další měsíc jako na standardním letním kole při běžném dojíždění do zaměstnání, bezesporu se vystavujete obrovskému riziku odhalení, velmi tučné finanční pokuty na místě a také případného odebrání trestných bodů z vašeho řidičského konta.
Z přísného pohledu komerčních pojišťoven, likvidátorů a nejrůznějších vyšetřovatelů dopravních nehod je stávající situace víceméně velmi podobná jako u hlídající policie.
V případě jakékoliv nečekané nehody bude drahý likvidátor pojišťovny nesmírně pečlivě zkoumat, zda nehodu zčásti nebo zcela nezavinil prokazatelně špatný a zanedbaný technický stav vašeho osobního vozidla.
Pokud z telemetrie či výpovědí vyplyne, že jste vzorně a poctivě dodrželi nařízený rychlostní limit osmdesát kilometrů v hodině a nacházeli jste se skutečně na přímé cestě z místa defektu do nejbližšího servisu, pojistné plnění vám rozhodně nebude nijak bezdůvodně kráceno.
Jestliže se však ze stop brzdné dráhy bezpečně prokáže nezvratný fakt, že jste se na směšně úzké nouzové dojezdovce hrdinsky řítili po dálnici stotřicítkou v levém rychlém pruhu, pojišťovna obratem a s ledovým klidem dá od zaviněné nehody ruce pryč a veškerou milionovou škodu velmi tvrdě a nekompromisně zaplatíte rovnou ze své vlastní kapsy.
Pamatujte tedy provždy na zlaté pravidlo zkušebních komisařů, že vaší primární, svatou a jedinou povinností bezprostředně po nasazení rezervního kola na šrouby je co možná nejbezpečněji a nejplynuleji dopravit postižený vůz do nejbližšího bezpečného místa opravy nebo alespoň mimo dálnici na bezpečné a klidné odpočívadlo.
Často kladené otázky a rozuzlení záhad ohledně rezervních kol
Pro naprostou a absolutní jistotu a klid v duši vám níže v přehledném strukturovaném formátu přinášíme ověřené odborné odpovědi na ty vůbec nejčastější pálčivé dotazy, které dlouhodobě trápí tisíce českých řidičů na diskuzních fórech v přímé souvislosti s nepříjemnými defekty, zničenými pneumatikami a používáním nejrůznějších dojezdových kol.
