Lakování alu kol doma: Návod na profesionální výsledky

Když se řekne lakování alu kol profesionální výsledky doma, mnoho lidí si automaticky představí nereálný cíl nebo výsledek plný chyb, prachu zalitého v barvě a nevzhledných stékanců. Pravdou je, že s obyčejným sprejem za pár korun koupeným narychlo na čerpací stanici skutečně žádné zázraky neuděláte. Přitom ale s trochou pečlivosti, prostudováním správných postupů, použitím kvalitních pomůcek a dostatkem investovaného času můžete svým opotřebovaným hliníkovým diskům vrátit jejich původní, nebo naopak zcela nový a naprosto zářivý vzhled. Ať už se chystáte renovovat starší sadu kol, která je poškrábaná od necitlivého parkování u obrubníků, nebo toužíte změnit fádní stříbrnou na dravou matnou černou, tento ultimátní průvodce vám poskytne veškeré know-how potřebné k tomu, abyste dosáhli fantastického výsledku přímo ve vaší garáži.

Obsah

Je vůbec možné dosáhnout profesionálního výsledku doma?

Mnozí motoristé se obávají, že jakákoliv domácí renovace a lakování kol v amatérských podmínkách nemůže nikdy dopadnout tak dobře, jako když kola odvezete ke specializovaným profesionálům s lakovacím boxem a vypalovací pecí. Skutečnost je ale taková, že pokud použijete moderní dvousložkové (2K) materiály, špičkové spreje na kola určené přímo pro náročné mechanické namáhání, nebo disponujete hobby stříkací pistolí připojenou ke kompresoru, můžete se profesionálům vizuálně velmi těsně přiblížit. Zásadním klíčem k úspěchu je totiž především nepodcenit ani tu nejmenší a zdánlivě zbytečnou fázi přípravy. Pamatujte, že ten pravý, zrcadlově dokonalý povrch nevzniká až při samotném lakování, nýbrž během zdlouhavých hodin precizního broušení a důsledného čištění disků.

Úspěšné domácí lakování vyžaduje co nejčistší bezprašné prostředí a stabilní teplotu vzduchu nejlépe kolem 20 °C. Zvažte také ještě před začátkem práce, zda vaše hliníkové disky netrpí větším strukturálním poškozením nebo nejsou „nakopnuté“ či hluboce popraskané. Je také velmi užitečné vědět více o materiálu samotném a jeho vlastnostech pod náporem silniční špíny a soli. Pokud si nejste jisti, jak hliníkové disky vlastně fungují v porovnání s klasickými ocelovými variantami, určitě se podívejte na náš podrobný článek co to je elektron a jaké má výhody. Budete mít mnohem lepší přehled, proč se vyplatí investovat úsilí a čas do jejich poctivé renovace.

Co všechno budete k lakování alu kol potřebovat

Mít po ruce všechny pomůcky ještě před tím, než vůbec sundáte kola z auta, je naprostou polovinou celkového úspěchu. Kvalitní výbava je základem, a pokud se pokusíte ušetřit na nesprávných místech – například nákupem nejlevnější barvy nebo nevhodného tmelu – výsledek nebude nikdy dostatečně odolný. Bez ohledu na to, zda budete zachraňovat jen jeden jediný poškrábaný disk, nebo kompletně měnit image celé sady čtyř kol, neobejdete se bez následujícího vybavení:

Brusný papír různých hrubostí: Budete potřebovat paletu od hrubého P120 a P200 pro prvotní strhnutí starého a narušeného laku, přes P400 a P800, až po extrémně jemný P1500 a P2000 na finální zrcadlové broušení pod vodu.
Kvalitní odmašťovač: Ideální a nejspolehlivější je specializovaný antisilikonový odmašťovač používaný autolakýrníky. Jako levnější alternativa může posloužit vysoce kvalitní technický benzín, avšak profesionální antisilikon je sázka na jistotu.
Tmel: Odolný dvousložkový hliníkový tmel, který je přímo obohacený o hliníkový prach. Slouží pro vyplnění a opravu hlubokých škrábanců, vrypů od odletujících kamenů a ošklivých odřenin od ostrých obrubníků.
Základová barva a stříkací plnič: Speciální epoxidová nebo antikorozní základová barva na hliník, která zaručí maximální přilnavost k holému kovu. Plnič neboli stříkací kyt pak následně dokonale vyhladí všechny drobné nedokonalosti, které zbyly po ručním broušení.
Hlavní pigmentová barva: Barva na alu kola v přesně zvoleném odstínu (stříbrná, grafitová, černá atd.). Ujistěte se, že barva je odolná vůči vysokým teplotám, které vznikají při brzdění.
Krycí bezbarvý lak: Tvrdý dvousložkový (2K) krycí bezbarvý lak. Ten je naprosto nezbytný pro dlouhodobou ochranu před štěrkem, zapékáním brzdového prachu a agresivní posypovou solí v zimním období.
Ostatní užitečnosti: Osobní ochranné pomůcky, jako je respirátor s aktivním filtrem a nitrilové rukavice, kvalitní krycí malířská páska, naprosto čisté utěrky z mikrovlákna a odstraňovač asfaltových skvrn.

Krok 1: Důkladná příprava a čištění disků

Ač to zní jako banalita, vůbec první krok celého zdlouhavého procesu určuje, jak to celé dopadne. Alu kola musí být na úplném začátku naprosto čistá, abyste po umytí viděli skutečný a reálný rozsah veškerého poškození na všech paprscích. Než tedy vůbec sáhnete po brusném papíru, umyjte demontovaná kola vysokotlakou myčkou (vapkou). Následně bohatě využijte agresivní čističe na bázi kyselin, odstraňovače starého asfaltu a chemické odstraňovače náletové rzi (tzv. iron removery, které barví špínu do fialova).

Musíte se bezpečně zbavit veškerého zapečeného černého brzdového prachu, který se měsíce či roky hromadil v úzkých rozích a záhybech. K tomu skvěle poslouží nejrůznější detailingové štětečky nebo klidně starý, tvrdší kartáček na zuby. Často se také velmi vyplatí kola následně umýt i v obyčejné horké mýdlové vodě se saponátem na nádobí, a poctivě je opláchnout velkým množstvím čisté vody. Nezapomeňte z kol také odstranit stará nalepovací olověná závažíčka z vyvažování a ideálně i zcela vymontovat ventilek pro snazší přístup. Během tohoto kroku je rovněž na čase maskovat pečlivě ta místa, která lakovat rozhodně nechcete, jako jsou například dosedací plochy disku k brzdovému náboji či samotné otvory pro šrouby. Mimochodem, připomeňme si, že po úspěšném vytvrdnutí nového laku a po znovunasazení zkompletovaných pneumatik na vozidlo vás téměř jistě bude čekat reset kontrolky tlaku v pneumatikách, což je rutinní, avšak naprosto nezbytný úkon při každé manipulaci s koly u novějších aut.

Krok 2: Broušení – nejdůležitější fáze pro dokonalý lak

Právě v této zdlouhavé a namáhavé fázi se doslova odděluje zrno od plev. Pečlivé, detailní broušení vám zabere naprosto nejvíce času a energie z celé renovace, ale jedině tato námaha zaručí, že finální výsledek bude mít onen zrcadlově hladký a nezkreslený povrch bez nerovností. Začněte zpravidla hrubším papírem (např. P200 až P240), který efektivně odstraní odlupující se vrstvy starého laku a sjednotí hrubě poškrábaný povrch na lemu ráfku. Pokud je starý lak celistvý a soudržný, rozhodně ho nemusíte nesmyslně dřít až na lesklý holý hliník – bohatě stačí ho jen řádně a všude zmatnit.

Pro dosažení těch nejhladších a nejkvalitnějších výsledků, které se blíží továrním standardům, se vždy a všude doporučuje tzv. broušení pod vodu. Voda (do které klidně můžete přidat kapku obyčejného jaru pro lepší klouzání) průběžně odplavuje obroušený materiál. Tím efektivně brání rychlému ucpání abrazivního zrna brusného papíru a zásadně minimalizuje riziko, že si v měkkém hliníku vytvoříte vlastní, zbytečné hluboké vrypy. Postupně plynule přecházejte na jemnější a jemnější zrnitost: P400, přes P600, a nakonec klidně na P800 nebo jemnou P1000 těsně před finálním nanesením plniče. Povrch by po důkladném dotyku prstu po usušení měl být hladký jako dětská pokožka, bez viditelných vrypů po hrubém papíru.

Krok 3: Tmelení hlubokých rýh a škrábanců

Alu kola jsou každý den vystavována obrovským mechanickým tlakům, teplotním šokům a bohužel poměrně často nesou následky po neopatrném parkování. Pokud při zkoumání disku narazíte na hlubší poškození, odřeniny nebo dokonce odštíplé malé kousky na samotném vnějším lemu, prosté obroušení brusným papírem pochopitelně nebude stačit – pokud byste dřeli do hloubky, kolo by ztratilo svůj pravidelný kruhový tvar. Zde nastupuje na scénu speciální dvousložkový hliníkový tmel.

Tento tmel důkladně smíchejte s přiloženým tužidlem přesně v tom poměru, který udává výrobce na obalu. Rychle, ale precizně jej pak tenkou špachtlí natlačte hluboko do všech vyčištěných rýh tak, abyste tam nezavřeli vzduchové bubliny. Nechte vytmelená místa dokonale a v teple vytvrdnout (to obvykle trvá zhruba 30 až 60 minut podle okolní teploty) a následně je rovnoměrně přebruste smirkovým papírem s hrubostí P240 až postupně P400. Místo neustále kontrolujte pohmatem prstů – po obroušení tam nesmíte cítit vůbec žádný výškový skok či přechod mezi tmelem a okolním kovem. Tento nenápadný, ale důležitý krok spolehlivě zaručí, že po nanesení lesklého laku nebudou na kole žádné propadliny, které by odrážely světlo deformovaně.

Krok 4: Odmaštění jako absolutní základ přilnavosti

Můžete udělat předchozí kroky sebelépe, ale před jakoukoliv následnou aplikací tekutých barev a plničů je absolutně kritické a nekompromisní celá plocha kola odmastit. Můžete si koupit tu nejdražší barvu na trhu, ale pokud následně sprejem stříknete lak na drobný mastný otisk vašeho palce, barva tam prostě a jednoduše nepřilne a odfoukne se. K dokonalému odmaštění použijte nejlépe osvědčený antisilikonový odstraňovač nebo v nouzi velmi kvalitní technický benzín bez příměsí.

Štědře nalijte odmašťovací prostředek na novou, naprosto čistou utěrku z mikrovlákna. Je klíčové, aby tato utěrka nezanechávala drobné syntetické chloupky. Celý obroušený disk systematicky utírejte. U toho přísně dbejte na to, abyste se při stírání a přenášení kola nedotýkali vyčištěných míst holýma rukama (ideálním řešením je nasadit si čisté jednorázové nitrilové rukavice). Právě precizním, několikanásobným odmaštěním dokonale zabráníte vzniku známých drobných „kráterů“ a důlků v čerstvém laku (v autolakýrnickém slangu se jim říká rybí oka) a zamezíte tak masivnímu loupání barvy během první zimní sezóny. Odmaštění proveďte doslova minutu před tím, než vůbec vezmete do ruky plnič.

Krok 5: Aplikace plniče a základové barvy na hliník

Jakmile se odmašťovač kompletně odpaří z povrchu disku, přichází ten očekávaný okamžik lakování. Nejprve na řadu nastupuje akrylový stříkací plnič (neboli filler). Jeho jednoznačným a hlavním úkolem je perfektně opticky sjednotit celistvý povrch, zakrýt mapy po probroušení a hlavně mikroskopicky zaplnit veškeré zbylé tenké rýhy, které na hliníku zanechal jemný brusný papír. Sprej či stříkací pistoli držte ve vzdálenosti asi 20 centimetrů a plnič aplikujte pomalými tahy ve dvou až maximálně třech spíše tenčích vrstvách. Nikdy, ale opravdu nikdy, se nesnažte proces urychlit nastříkáním jedné jediné, ale zato masivně tlusté vrstvy plniče najednou – riskujete potoky barvy.

Počkejte, jakmile plnič stoprocentně vyschne, a sáhněte opět po velmi jemném vodním brusném papíru s hrubostí P1000 až klidně P1500. Celý nažloutlý či našedlý povrch plniče pak velmi zlehka a za stálého smáčení vodou plošně přebruste. Právě a jedině v tomto momentu vzniká naprosto zrcadlově hladký a neporušený základ, na kterém posléze barva vynikne nejvíce. Po vybroušení povrch samozřejmě opět poctivě opláchněte, vysušte teplým vzduchem, přísně odmastěte a následně aplikujte jednu tenkou přilnavostní vrstvu speciální epoxidové základové barvy na hliník. Tato základovka chemicky pevně „zakousne“ strukturu do podkladu a garantuje, že vrchní drahý lak zůstane tam, kde má, i pod náporem tlakové myčky.

Krok 6: Samotné lakování barevným odstínem na alu kola

Teď nastává okamžik zlomu a začíná být nádherně vidět výsledek desítek hodin vaší mravenčí práce. Barvu na alu kola, ať už pořízenou ve formě speciálního 2K spreje nebo nalitou do profesionální stříkací pistole od kompresoru, začněte aplikovat v několika rovnoměrných a poměrně tenkých vrstvách. Optimální jsou většinou celkem 3 až 4 jemné vrstvy pigmentu. Ta vůbec první ze všech vrstev by měla být doslova jen „poloprůhledné zaprášení“ a jemný poprašek. Tento poprašek vytvoří pro ty následující a silnější vrstvy drsnější strukturu, do které se barva „opře“ a nestéká bezhlavě dolů po hladkém plniči.

Při stříkání nezapomínejte striktně dodržovat krátké časové mezery mezi nanášením každé jednotlivé vrstvy barevného laku. Těmto přestávkám se odborně říká odvětrací časy a podrobně je najdete napsané přímo na štítku od výrobce dané barvy (typicky se pohybují okolo 10 až 15 minut při průměrných dvaceti stupních Celsia). Nespěchejte. Jakmile je barva kompletní a po montáži takto úžasných nových kol se chystáte vyjet z garáže, ujistěte se, že kola na autě správně drží a jsou optimálně zafixovaná. U starších plechových kol se občas řešilo, jak vybrat šrouby na plechové disky, nicméně je nutné silně upozornit, že pro ty vaše zrenovované, kvalitní alu disky budou zcela jistě zapotřebí úplně odlišné šrouby (s kuželovou dosedací plochou a rozdílnou délkou závitu).

Krok 7: Finální ochranná vrstva bezbarvým lakem a bezchybný lesk

Většina moderních lakovacích systémů na vozy je dvouvrstvá. To v překladu znamená, že krásná stříbrná či tmavá metalická barva s hlubokými zrny, kterou jste na kola nastříkali v minulém kroku, nemá v základu v podstatě vůbec žádný výrazný lesk, a co je mnohem horší, nemá ani naprosto žádnou mechanickou a chemickou odolnost. V tento moment přebírá otěže průhledný, finální krycí bezbarvý lak. Ten diskům propůjčí ten tolik vytoužený, dechberoucí hluboký odraz a „mokrý“ zrcadlový lesk. Jeho primární a mnohem důležitější funkcí je ale vytvořit ultimátní a tvrdou štítovou bariéru, která dokáže odolávat odletujícím ostrým kamínkům, chemickým rozpouštědlům z čističů, soli i rozžhavenému brzdovému prachu.

Pro aplikaci tohoto čirého laku pochopitelně platí totožná a osvědčená pravidla, jako když jste nanášeli pigment – nestříkejte hekticky, postupujte s rozvahou a tvořte postupně více tenkých vrstev nad sebou. Až u úplně poslední vrstvy můžete sprej přiblížit o pár centimetrů blíž a nastříkat lak záměrně více „do mokra“. Díky tomu se kapičky krásně rozlijí, lak se dokonale sleje a nevznikne tak obávaná matná „pomerančová kůra“. K dosažení profesionálního výsledku doma musíte v tento moment prokázat neuvěřitelnou trpělivost. Diskům totiž musíte dopřát dostatečný časový prostor. Ponechte nově položený lak v suché, odvětrané místnosti minimálně 48, ideálně ale až plných 72 hodin odpočívat, aby dokonale a kompletně vytvrdnul, a teprve poté s nimi manipulujte a vydejte se směr nejbližší pneuservis na obutí pneumatik.

Nejčastější chyby při domácím lakování a jak se jim jednoduše vyhnout

Zabývají-li se amatéři domácím lakováním alu kol do profesionální kvality poprvé, často, byť neúmyslně, chybují. I když postupují pomalu a snaží se být pečliví, domácí podmínky mohou rychle nachystat záludné pasti. Zde je výčet těch nejtragičtějších a přitom nejběžnějších chyb, které mnohdy nenávratně pohřbí desítky hodin dřiny:

Odfláknuté nebo nulové odmaštění před lakováním: Už jsme o tom mluvili podrobně dříve. Skutečně i jediná nešťastná kapka potu nebo zbytek vosku na obroušeném kole způsobí fatální odfouknutí laku po krátké době v provozu.
Výběr nevhodného nebo extrémně prašného prostředí: Stříkat kola někde v průvanu pod třešní na zahradě nebo v dílně, kde vedle vás někdo brousí palety, je čiré šílenství. Smetí spolehlivě zalité v barvě nejde nijak rozumně vyleštit. Proto podlahu před lakováním lehce zvlhčete hadicí či rozprašovačem. Prach z podlahy se tak nepřilepí do proudícího vzduchu z pistole.
Nerespektování ideálních teplot: Když zkusíte stříkat sprejem pod 15 °C, barva je hustá, neschne, „prská“ ze spreje a velmi ráda nekontrolovatelně stéká. Na druhou stranu, pokusy lakovat v poledne na prudkém třicetistupňovém letním slunci vedou k tomu, že barva zaschne ještě ve vzduchu a na kole se objeví nevzhledný, hrubý krupicovitý povrch.
Vyřazení základové barvy: Obroušení na kov a okamžité stříkání drahého laku bez speciálního epoxidového primeru nezaručí dlouhou výdrž v měkkém hliníku. Lak začne po půl roce odpadávat v mohutných šupinách.

Pokud náhodou doma renovujete rozsáhle poškozenou sadu krásných alu kol, kterou jste nadšeně výhodně vydražili na internetovém bazaru pro své upravené auto a tyto disky mají naprosto jiné rozměry i průměr, než jaké vám tehdy zapsali na odboru dopravy, připravte se na úředního šimla. Bude nezbytně nutné předstoupit před STK a vyřešit administrativu. Vyhněte se pokutám od policie a projděte si návod popisující zápis alu kol do techničáku, co je potřeba a jak na to.

Kdy je lepší se na domácí garáž vykašlat a svěřit renovaci odborníkům

Navzdory tomu, že domácí lakování s profesionálními výsledky pro velkou část manuálně i technicky zdatných fanoušků automobilů je skutečně plně proveditelné, existují mantinely a meze. Narovinu přiznejme, že nastanou specifické i závažné situace, kdy se bezpochyby více vyplatí ustoupit, odložit štětce i brusný papír a rozumně povolat na pomoc kované specialisty. Pakliže má některý z disků evidentně nebezpečné a výrazně hluboké praskliny, je „šmajdavý“ a ohnutý po najetí do obrovského, skrytého výtluku ve vysoké rychlosti, s brusným papírem v garáži ho pochopitelně nezachráníte a oprava svépomocí hraničí se zdravým rozumem i bezpečností.

Takové zdemolované ráfky bezpodmínečně vyžadují vysoce odborné certifikované zavařování hliníku pod argonem a následné profesionální rovnání na speciální hydraulické stolici. Stejně tak velmi detailní vícebarevné lakovací designy, moderní hluboké „candy“ barvy náchylné na absolutně čisté bezprašné boxy, nebo CNC broušení čelních ploch disků pod drahý tónovaný lak – to vše jsou mety, do kterých se svépomocí zkrátka nemá smysl pouštět, neboť obvykle končí zničením použitého materiálu, kolapsy nervové soustavy a nezdarem. V těchto odůvodněných chvílích zkrátka projděte dostupné možnosti a svou cennou sadu svěřte do náruče spolehlivých servisních profíků, například Pneu Petr. Ve finále ušetříte hromadu frustrujícího času, zachováte peníze za promrhané zkoušky se spreji, dostanete regulérní záruku na práci a, co je to nejpodstatnější, budete mít neprůstřelnou jistotu, že vaše pneumatiky a disky jsou maximálně bezpečné, oslnivě dokonalé a připravené plnohodnotně čelit jakékoliv nástraze na silnici.